Hlavní město Rabat,
kde se dnes nacházím, je místem kde se střetává Arabská a Západní civilizace.
Po rozhovoru s maminkou však zjišťuji, jak málo toho víme o světě Arabů.
Ženy zde chodí zahalené. Šátek zakrývající vlasy je samozřejmostí, jako u nás podprsenka
a neprůhledné tričko. Ale tato tabu jsou mnohdy v Evropě porušována,
zvláště pak ve velkých městech. A Rabat je na tom podobně. Všechny starší ženy
do jedné mají šátek, jedna ze sta je zahalena úplně, že jí koukají jen oči.
Mladá generace je na tom jinak a pokrývku hlavy má jen každá druhá. To znamená
že spousty dívek dává na obdiv své tmavé kštice. A spousty volí i vyzývavější
šatník, na který je jeden zvyklí i u nás. Arabské ženy jsou opravdu nádherné.
Dalším typickým
faktem pro Arabský svět je náboženství. Většina obyvatelstva vyznává islám a
tak by se měli pětkrát denně modlit. Na venkově a v menších městech když
odbije určitá hodina, nalézají se všichni v mešitách uctívajíc Alláha.
V Rabatu to opět neplatí. Můžete slyšet hlasatele z minaretu
vyzývajícího věřící k shromáždění, obchodníci ani kupující, lidé sedící
v kavárnách, téměř nikdo se neobtěžuje vzdát se své činnosti.
Toaleta je trochu
choulostivé téma. Arabové jí rukama, tedy rukou. Pravou rukou. Tu levou totiž
používají místo toaletního papíru. Zvyk
jenž asi nikdy respektovat nebudu. V prodejnách proto nikdy
nenaleznete toaleťák. Sehnat tohle zboží v Maroku, to je jako sehnat
čínské hůlky u nás. Jasně že je v pár obchodech mít budou, člověk ale
nemůže počítat s tím, že je najde na počkání. Opět je hlavní město
výjimkou a téměř každá druhá restaurace nabízí sociální zařízení, které můžeme
nalézt všude jinde po světě.
Důvod proč si
v Rabatu připadám jako na našem kontinentu je i městská hromadná doprava,
která v této zemi rozhodně není běžným pojmem. Dokonce jsou tu i dvě
tramvajové linky, které údajně přepraví až tři sta padesát tisíc cestujících
denně. Při populaci více než jeden a půl milionu obyvatel a hustotě
pohybujících se lidí v centru města je toto číslo i uvěřitelné.
Carrefour |
Žádné komentáře:
Okomentovat