77. den - V Portugalsku

S Chrisem se ráno loučíme – každý se vydává svou vlastní cestou. On pěšky do Porta, já stopem – je jedno kam, hlavně na jih, do tepla. Winter is coming. Vánoční výzdoba a dokola se opakující koledy mluví za vše. V Portugalsku člověk hlady netrpí. K snídani si natrhám hrst pomerančů, k obědu mandarinky, jablka a hrušky a na večer zbaštím kilo oliv. Horší je to s dopravou. Nejspíš jsem včera využil veškeré štěstí, protože za celý den snažíc se chytnout nějaké auto mi zastavují jen dva řidiči a já se tak dostávám pouhých padesát kilometrů dál. Ale není kam spěchat.
Viana do Castelo je typické přímořské letovisko s malým, ale stylovým centrem, jenž je celé lemované červeným kobercem. Reproduktory umístěné téměř na každém pouličním osvětlení pějí vánoční písně. Jako v pohádce. Jen ten sníh chybí. A nebude ani v lednu. V Portugalsku sněží snad jen na severu v horách, a to co jim tam napadne se snad ani jako sníh považovat nedá. Jak dobrá zpráva pro někoho jako já, který strávil poslední dvě zimy v Litvě, kde něco jako -20° C a první vločky v říjnu není nic neobvyklého. Ano, tady se mi líbí. Promiň maminko, ale na Štědrý večer mě nečekej, budu se raději válet někde v teple na pláži...