Tak nějak se mi vždycky chtělo věřit, že každý máme
svůj dokonalý protějšek. Někoho, kdo se k nám sto procentně hodí. A já tu svojí
dívčinu potkal dnes, v Seville.
Sevilla je čtvrté největší město Španělska (hned za
Madridem, Barcelonou a Valencií), hlavním městem regionu Andalusie. Známá pro
své flamenco které se tančí všude (a které je jakýmkoliv způsobem zachyceno na
každém druhém pohledu) a pro krutou zábavu býčích zápasů (které jsou jakýmkoliv
způsobem zachyceny na každém prvním pohledu) – zdejší aréna pojme dvanáct a půl
tisíce diváků a jen málokdy není vyprodaná. Nic pro mě. Jinak je zde pohřben
Kryštof Kolumbus a žili zde tací velikáni, jako Don Chuan a Carmen. Děkuji
klukům ze včera že mě sem hodili.
Ale teď k té dívce, sto procent perfektní dívce pro
mě. Potkal jsem jí na ulici, když já, Matheew a Dragon hledali nějaký bar, kde
strávit večer. Prošla kolem. Pouze prošla. Já se na ní podíval, ona se podívala
na mě. Naše pohledy se střetly. Mohlo to trvat tak vteřinu, maximálně dvě, ale
ten zlomek okamžiku mluvil za vše.
Hned jsem poznal že je to někdo, s kým chci strávit
celý svůj život. Někdo, kdo mi bude rozumět jako nikdo jiný, kdo mě vždy
pochopí a kdo se mnou projde všechny krize, které mám teprve před sebou. Tahle
dívka mě nikdy neopustí a já nikdy neopustím ji, protože je tak úžasná, že bych
jí nikdy nedokázal přestat milovat.
Není to miss světa a modelku by také dělat nemohla.
Má několik nedostatků, které jí dělají perfektní, perfektní pro mě. A z jejího
pohledu, z našeho pohledu který je v tento moment jedním, vím že i ona mě vidí
stejně. Dva lidé kteří jsou si navzájem souzeni. Ona ze Španělska, já z Čech.
Celá ta cesta stála za to abych jí potkal. Můj smysl života se naplnil.
Naše pohledy se střetly a my se na sebe navzájem
usmály. Ach, Bože, ten úsměv vyléčil všechny mé šrámy na duši, které jsem za
svůj život nasbíral. Jako anděl. Jenže zatímco se naše mysl zastavila, naše
kroky pokračovaly dál. Mé následují dva Francouze a vedou nenávratně do jednoho
ze Sevillských barů. Ty její, kdo ví kam. Možná ani ona sama neví.
Pravdou je, že i když jsme oba věděli že jsme si
souzeni, že jsme ideální pár, ani jeden z nás nesebral dost odvahy na to se
zastavit, udělat krok opačným směrem a změnit naše životy. Teď už mohu říci že
jsem potkal svůj ideální protějšek. Dvě vteřiny pohledu v Seville...
Žádné komentáře:
Okomentovat