úterý 16. prosince 2014

82. den - Lisabon a umělci


Dnes je pátého prosince, to znamená že za normálních okolností bych se producíroval našim sousedstvím navlečen v Mikulášské roubě vyzpovídat místní děcka. Mikuláš – nejhorší postava. Zatímco Anděl se celou dobu jen usmívá a Čert šklebí (takže je jedno jak moc se nalil), tenhle chlapík v bílém rouchu to musí celé odříkat. Pokárat zlobitlo a hned na to ho uklidnit. Navíc protože Čert má povoleno po domácnostech přijímat jako výslužku alkohol a protože ženská za volantem, to je katastrofa (aspoň se to tak říká), je Mikuláš i ten, kdo celou cestu od domu k domu odřídí – zkuste si sednout do auta v róbě, v které se nedá téměř ani chodit, v čepici, jenž zakrývá celý výhled a jenž si nemůžete sundat páč vám na ní drží vlasy. Jenže letos se nebrodím sněhem obut v sandálech, hledajíc v hlavě zapadlá jména dítek, počítajíc kolik rodin ještě zbývá obejít než budu schopen usednout v baru u Dejva, než si vyzvednu sladkou nadílku jenž mi maminka bude připravovat až do konce života. Letošního Mikuláše brouzdám Lisabonskou čtvrtí Belém, mezi palmama, v příjemných 16 °C.
Belém je přístaviště odkud dříve posílali Portugalci své kolonizátory, své objevitele a další druhy mořeplavců. Důvod proč zde dnes kotvím já je kulturní obohacení. Belémská galerie totiž vlastní jména jako Pablo Picasso, Francis Bacon, Andy Warhol nebo Salvador Dalí. Něco co si nemohu nechat ujít.
Lisabon je ve skutečnosti plný umělců. Jejich jména nejsou známá a ani nikdy nebudou. Podobně jako do mých milovaných Athén, i do hlavního města Portugalska migrují mladí lidé z celého světa, s kytarou na zádech, se štětcem v ruce, s několika balónky snažících se udržet ve vzduchu, zkrátka s čímkoliv co se dá prezentovat na ulici a co může hodit nějakou tu kačku na trošku tabáku a levnější lahev vína.
Tito lidé, jenž neví co chtít od života (ať je to cokoliv, rozhodně mezi to nepatří denní vstávání v sedm a večerní zevlování u televize), jsou má společnost. To oni mi ukázali, kam pekárny odloží všechen neprodaný chleba (a kdyby jenom chleba), kde zelináři nechávají neprodejné zboží a kde supermarkety skladují procházející potraviny...





Žádné komentáře:

Okomentovat