středa 29. října 2014

44. den - Homeless v Biskajském zálivu


Včera jsem se potřeboval dostat z Rennes. Jedu na jih, ale když mi řidič nabídl sto padesát kilometrů vzdálené městečko Lorient,  nacházející se na jiné světové straně než mám v plánu, neváhám a přikyvuji. Hlavně se někam pohnout.
Co říci o Lorient. Vzdálené 1 600 kilometrů od Českých Budějovic, bývalý pirátský přístav, za druhé světové války ponorková základna německého Kriegsmarine. To znamená jen jediné, že včerejší noc musela být na pláži. Jenže jak nějakou pláž najít, když je vše vybetonované a přizpůsobené spíše pro lodě než pro ospalé turisty? Radu mi poskytl až pracovník Červeného kříže, který přidal i kávu a nějaký ten sendvič, dneska má totiž službu a rozdává jídlo bezdomovcům. Pěkně jsem se zaškatulkoval.
Druhý den v Nantes. Již jsem se naučil že koncové -ES se nikdy nevyslovuje a tak je lehčí udat řidičovi cílovou destinaci. Kdo mi dá najíst dneska? Spíše řečnickou otázku zodpoví místní křesťanská komunita, která trvá na tom, že se prostě musím připojit k jejich tradičnímu úternímu mítingu. Večeře samozřejmostí.
Opravdu netuším co je na mě tak bezdomoveckého. O nějakou tu hygienu se starám, sem tam si vyměním prádlo a denně vypotřebuji půl deodorantu aby si nikdo nemohl stěžovat na můj pach. A přeci jen co opouštím kostel, ujímá se mě partička pankáčů.
"Hele, pití na veřejnosti je tady ve Francii zakázaný, ne?" stejně mě vůdce bandy Stanislav vůbec neposlouchá a s pivkem v ruce jde vysvětlovat strážníkům, proč v jednu hodinu ráno připomíná jeho muzika spíše náhodný souzvuk hlasitých výkřiků, než hudbu. Doufám že když tihle pohodáři mluvili o skvělém místě kde se dneska vyspíme, nemysleli tím vězení...

Snídaně šampionů

Bretaňská vlajka

Lorient

Lorient - České Budějovice => 1 600 kilometrů

Žádné komentáře:

Okomentovat