neděle 19. října 2014

34. den - Versailles po americku / Day 34 - Versailles in American way

For the English version scroll to the very end

Mé nové dvě společnice z Chicaga jsou tak bláznivé, že bez nějaké té promile v krvi se cítím jako Alenka v říši divů. A proto hned ráno vyrážím do místního Carrefouru nakoupit pár lahví vína, které mi pomůžou přežít den ve zdraví.
"Jestli chci tašku?" podrážděně vyjedu na pokladního, "vy nevíte jaká je to zátěž na životní prostředí?" Mám velké ruce.
Po pár minutách jsem v obchodě zpět. Se střepy v ruce beru další víno. S tou igelitkou to byl jen vtip, snažím se naznačit pohledem když mi prodavač vše pobaveně balí.

Kempujeme kousek od Versailles, jednoho z nejznámějších zámků na světě, jak jinak než zapsaného na seznamu UNESCO. Pokud jste občany EU a je vám pěta dvacet a méně, podíváte se dovnitř zadarmo. Já o kousíček prošvihl věkovou hranici, holky se zase narodili pár kilometrů od evropských hranic. Takže počítáme peníze, jestli si můžeme vstup vůbec dovolit. Marně, bez rezervace se tam stejně nepodíváme. Je sobota a francouzský park přímo překypuje turisty. A tak otvíráme další lahev a necháváme tento skvost neprozkoumán. Stejně, zámky jsou krásné zvenku, uvnitř bývá většinou nuda.

Zajímavé věci se dějí až večer. Kemping a gril, to jsou skoro synonyma a tak se jako jediný muž z naší společnosti vydávám postarat se o oheň. Proč jsem jen tenkrát nedával u skautů větší pozor. S trochou nelegální techniky se však nakonec podaří rozdělat gril a na rošt putuje vše, co se najde. Lahev (lahve) vína nás doprovází celý den, ani večer samozřejmě nechybí.
"Co to děláš?" zvědavě pozoruji Catherine jak cosi přihazuje na fajrák.
"Víš, u nás v Americe je zakázáno pálit listí, tak si to musím užít tady u vás v Evropě," ledabyle odpoví a na oheň putuje další várka ze stromů. O pár skleniček dýl se mi její nápad tak zamlouval, že zkouším co vše se dá ještě spálit. Pokud to takhle bude pokračovat dál, mám do zítra prázdnou krosnu...






My new company from Chicago is so crazy that without any alcohol in my blood everything seems to be like in Wonderland. They are the reason why I'm staying early morning in the Carrefour, buying few bottles of wine.
"Plastic bag?" my voice is not nice at all, "have you ever heard about ecology?" I have big hands, I don't need this bullshit.
Few minutes later, in the shop again. Shatters all around, taking more wine. With the bag, I was just joking - trying to say by my innocent smile.

We camp near to Versailles, one of the most famous castle in the world, of course under UNESCO. For EU citizen under 25 years is free entrance. I missed the age limit by a few... days? Girls missed the place they were born by few... kilometers? Counting money if we can offer the entrance fee is good for nothing. Saturday without a reservation? No way. Every peace of the garden is fulfilled by tourists and we have to leave without knowing how Versailles looks like inside. Anyway, I've visited many of these places in my life, beautiful outside, boring inside.

The most interesting is the evening. Camping and barbecue, isn't it a synonym? Only man in our company I am supposed to take care of a fire. Why I wasn't better scout when I was younger? But with some illegal constants the fire is done and grid is getting full by all our food. Bottle (I mean bottles) are opened.
"What the hell are you doing?" Catherine is putting something strange in the center of the fire.
"You know, in US it's not allowed to burn leaves, but I can do it in Europe," answers and puts more. Few glasses later I caught her idea and tried to find what else can burn. If I continue like this, until morning my backpack is empty...

Žádné komentáře:

Okomentovat