Většina z mých přátel jsou tak charakteristické osobnosti, že by se o nich dala napsat celá knížka, někdy dokonce sága. O Lamym bych zaplnin celou knihovnu.
Narodil se v Sýrii, ale jeho tatínek, povoláním malíř obrazů, se moc nezamlouval zdejšímu režimu a tak sbalil sebe a celou svojí rodinu a vyrazil hledat štěstí do Francie. Lamy tak přesně odráží mix arabské a typicky francouzské mladé generace.
Už v Řecku, kde se uskutečnilo naše první setkání, jsem poznal že je pravým anrachistou který v žádném případě nesouhlasí s naší společností. Jeho cívíčko je tak dlouhé, že aby se vůbec vešlo v emailu do přílohy, musí se nejdříve zkomprimovat. Živil se kdečím, ani jedna profese by se však jeho budoucímu zaměstnavateli nezamlouvala. Dealoval trávu, žongloval na semaforech, nechal se zapsat na univerzitu která nabízela studijní granty...
Po více než roce se nic nezměnilo. Včera večer mě přišel vyzvednout s vychlazeným pivkem a jointem v ruce. Abych poznal atmosféru města, protáhl mě místními bary. Po takové noci si přeji jen a jen odpočinek. Ale my jedeme nonstop i dnes. Rennes je totiž univerzitní metropolí, z dvouset tisícové populace tvoří 30 % studenti. Podle Lamyho propočtů je polovina z nich ženského pohlaví. A ani jedna ošklivka. Takže máme dost napilno. Je tady přes třicet tisíc holek, které musíme poznat...
Žádné komentáře:
Okomentovat