úterý 7. října 2014

21. den - Berlín, po stopách války


Všechno to začalo tím, že Hitler nebyl dobrý malíř. Teda ono to začalo ještě o hodně dřív když Německo prohrálo první světovou válku a byly na něj uvaleny nesmyslné a hlavně nesplnitelné sankce To však nemění nic na faktu, že na Hitlerovo krajinky se fakt nedá koukat. A tak začala jedna stiná kapitola německé historie.
Druhá světová válka si vyžádala kolem sedmdesáti milionů obětí, nějakého konkrétnějšího čísla se asi nikdy nikdo nedopočítá, protože Stalin nebyl o nic lepší než jeho německý protivník, ale dejme tomu že představu o množství mrtvých máme. Také díky Vyčítalovi vím, že to nebyla jen Rudá armáda, jenž nás osvobodila. Ale aspoň tu bitvu o Berlín mají na starosti právě oni. Ona bitva o Berlín pak ukončila druhou světovou válku.
Když se ráno šourám Berlínem do centra, míjím Treptowerský park. Hřbitov jenž Stalin nechal vybudovat pro těch dva a dvacet tisíc sovětských vojáků, kteří během dubna až května 1945 v Berlíně padli (na těch třicet tisíc civilistů ale asi zapomněl). Samozřejmě že všichni se mu tam nevešli, ale pořád tam leží na sedm tisíc chudáků, kteří byli odvlečeni bojovat za cizí ideály. Treptower park se tak stal největším sovětským vojenským památníkem ležícím mimo Rusko. Symbolem toho všeho je pak  monument zachycující vojáka, v jedné ruce otcovsky svírá ustrašené děcko, v druhé ruce meč drtící hákový kříž.
V centru města (když už jsem tam konečně došel) objevuji další památník obětem války. A zatímco ten sovětský překypoval mohutností aby ukázal jak velkou oběť rusové přinesli, tenhle je o hodně skromnější. Neue Wache zachycuje ženu jenž zažila obě světové války, v té první ztratila syna, v té druhé vnuka, nyní truchní nad mrtvým mužem. Strop nad ní chybí, jak kruté. V zimě na ní sněží a za deště jí kapky vytvářejí na tvářích slzy. Něco tak silného se jen stěží popisuje...
Teď tu veselejší část dne. Podařilo se mi najít místo, kde pohřbili Hitlera. Stál na něm Opel. Když totiž spolykal svou kapsli smrti, nebo si prostřelil hlavu, nebo možná obojí, vojáci, kteří ho našli, nevěděli pořádně co dělat (ani se nedivím, co bych asi dělal já v jejich kůži – takhle si bojujete, bojujete a najednou Hele, kdo to tady leží? Ty vole, tohle mi fakt nikdo neuvěří, ještě mě zavřou za to že si vymejšlim). Vytáhli ho společně s jeho ženou ven z bunkru a prostě je oba spálili. Zbytek pak pohodili do řeky. Taky co s tím, že jo. Komunisti později podzemní prostory zabetonovali, obestavěli bytovkami. Tam kde si ho rusáci opékali, vystavěli parkoviště které je tam dodnes.


Po takhle pochmurném dni se musím nějak nakopnout. A protože Berlín je synonymem slova párty a největší poctou pro elektronickou muziku je být hrána právě zde, vydávám se do jednoho z neznámějších klubů světa. Samozřejmě že mě tam nepustili. Ani samotná Merkelová si nemůže být jistá že jí u vstupu neodmítnou. Ale na druhou stranu, aspoň mi jedna prostitutka nabídla na můj neúspěch slevu. Prý prázdné koule jsou šťastné koule, volala na mě, když jsem jí s díky odmítal...



Treptowerský park










Neue Wache




Místo kde Hitler spáchal sebevraždu


Žádné komentáře:

Okomentovat