Došlo mléko. Ale černá káva taky káva. Lamy ještě pořád spí. Na včerejší otázku proč vůbec nechodí do školy, odpověděl: "Jo, my teď máme nějaký prázdniny."
"Prázdniny? Co můžete mít za prázdniny?" zajímalo mě.
"Hm... Takový ty kde se barví vajíčka a podobně. Velikonoce říkáš? Jo přesně ty."
A tak zatímco Lamy sní o svém vysněném jaře, já si užívám podzimní ráno.
V řádu všeho chaosu
tetelím se v patosu
Piju colu, kouřím Máčko
a v práci zase házím áčko.
Ten tichý mráz, co mne dusí,
nahání mi kůži husí
Co k obědu? Parťák se pomalu probouzí a hned se ptá po jídle. Do hrnce házím cibuly, pár stroužek česneku a... Hele, tady je kuře. Škoda že jsem se nikdy pořádně nenaučil vařit, vždy to ze mě řešila nějaká slečna, tedy, vždy jsem si přál aby to za mě řešila nějaká slečna.
Zavírám voči
abych cítil tvé tělo,
namísto vrcholu,
cítím se dole
nabité dělo,
střílím naprázdno
prázdná lahev, prázdná postel,
prázdná mysl
žádný smysl
Chtěl jsem tě milovat
a ne jen perem
namísto lásky
je tu jen zloba
čerpáš mou sílu,
nezbyla žádná vloha
S jizvou na tváři
píchám dál jak ježek
ale už ne tebe
už ne tebe
už ne tebe
Konečně se setmělo a my se vyrážíme podívat ven. S pivkem v ruce usedáme do parku. A nejsme sami. Spousty prachatých děcek, co si hrají na chudé. Je to trochu na palici. Zatím co já se vymódil jako na svatbu, ale moje peněženka ční prázdnoutou, oni na sobě mají hadry které já vyhazuji (a že jen tak něco nevyhodím, moje košile pokrytá plísní by mohla vyprávět), s kapsou plnou peněz.
Na Saint-Michelle s krásnou dívkou
svět zdá se mi cizí a přeci tak známý
to francouzské půvaby, ty mne mámí
spojen realitou jen tenkou nitkou
Na Saint-Michelle propad sem lásce
křídla holubí nesou nás v dál
do země za velký val
i přes to se bojím ztratit se v kráse
Žádné komentáře:
Okomentovat