For the English version scroll to the very end
„Snídaně
je na stole,“ budí mne dnes ráno číši hlas. Ne, to nemůže být možné, nevstávám,
protože je to zajisté jen sen. Sen tak krásný a skutečný, že ta vůně kávy a
čerstvých croissantů doléhá až sem do postele. Včera jsem opravdu dosáhl
typického francouzské venkova.
Kdysi jsem randil
s jednou holkou. Ano, je to k neuvěření a většina lidí si myslí, že
to bylo jen v mé hlavě. Jak já do ní byl tenkrát zamilován. Abych ukázal
jak moc si jí cením, jeden z našich společných výletů se konal
v Paříži (nízkonákladový let, nejlevnější hotel na předměstí, galerie
které se dají navštívit bez vstupného). Tenkrát se nevynechal jediný typický
monument tohoto města – Eifelova věž, Louver, Notre Dame, Vítězný oblouk,
Montmartre s kavárnou kde pracovala Amélie... Alexia, moje současná
hostitelka, má však v úmyslu ukázat mi Paříž, kterou určitě neznám.
Je to právě Alexia
která mne jednou vzala v Řecku na výstavu fotografií, které pořídila Patti
Smith. Byl to můj první osobní zážitek s uměním zachyceným na fotofilmu. I
dnes je v plánu jedna taková exhibice. Nasyceni kulturou, touláme se ulicí
Saint-Michelle, přemýšlíme nad jmény všech Dumasový mušketýrů (počkat, nebyla
to náhodou otázka v indickém Chtete být milionáři?), skládáme poezii a
vychutnáváme tu nejlepší kávu ve městě. Život nemůže být lepší.
Večer
v rodiném kruhu u jejích rodičů. Vždy mne zajímalo jak si tak asi žijí
odrostlí hippie, konečně mám možnost poznat jejího otce a matku, květinová
generace se vším všudy. A i přes to že se snaží být občany světa, meditují od
rána do noci a jejich kuchyně spíše vytváří indickou gastronomii, než tu
evropskou, jejich francouzský původ se nezapře. Víno se pije (vychutnává)
proudem a jako zákusek nesmí chybět sýr, jenž musí být cítit i u sousedů. Život
nemůže být lepší.
Jejich pohostinost
jsem však včera vykoupil krutou daní. Mám několik zásad, které nikdy
v žádném případě neporušuji. Bojkotuji balenou vodu, zvláště u nás
v Evropě kde se dá pít z každého kohoutku. Neplatím za veřejné
záchody, ani tu symbolickou korunu bych nedal. Sprostě přeskočím turnikety nebo
jim očůrám roh. A nikdy, nikdy bych neutratil své peníze za sprchu kterou nabízí
benzínové pumpy. Raději se ocáchám v potoce, nechám omýt deštěm (když je
to možné přeskočím turnikety) nebo prostě a jednoduše zapáchám.
Včera byla jistota
že jen co uvidím Alexii, nabídne mi k užití i koupelnu, luxus jenž si rád
nechám dopřát. Stačí jen vydržet. Ale jeden jediný pohled do zrcadla mi dával vědět, že prostě pravidlo neplatit za sprchu dnes padne...
„The breakfast is ready,“ nice voice is waking me up. No, it's not true, I'm not getting up cause for sure it's just a dream. Dream so real that I can even smell the coffee and fresh croissants. Yesterday I really reached the typical French countryside.
Long time ago I was dating a girl. Yes, I was, even though most of the people think it was just in my head. That period I was in love, a lot. To show how much she meant for me we went together to Paris (low cost airline, the cheapest hotel in the periphery, galleries with free entrances). We visited all characteristic places for the city - Eiffel tower, Louver, Notre Dame, Arch of Triumph, Montmartre with the cafe where Amelia worked... Alexia, my current host wants to show me different Paris I could have not known.
Yeap, it's Alexia who took me to my first photo exhibition in Greece, made by Patti Smith. And of course today we go again to see some amazing pictures. Full of culture, we're walking Saint-Michelle Boulevard, thinking about the name of Dumas musketeers (wait, wasn't it a question in Indian Who wants to be a millionaire?), making poesy and having the best coffee in the town. The life can't be better.
Evening with her family. I was wonder how hippies look like when they get older. Finally I have a chance to meet her mother and father, the flower generation. Even though they try to be citizen of the world, they meditate from early morning to late evening, make more Indian food than the European one, still it's easy to find out they are French. The wine is drunk as water and cheese that their neighbor can smells is a desert. Life can't be better.
But for this comfort I had to pay consequence. There are several rules I never break. Don't drink water from plastic bottles, take it from the tap. Don't pay for the toilet, just jump over the tourniquets or pee in the nearest corner. And never ever pay for a shower. Have a bath in a lake, wash in the rain (or jump over the tourniquets) or just smell.
In the evening I am with Alexia, I bet she will offer me a shower. But one look at the mirror and I know that today I'm braking my habit don't pay for a shower...
Žádné komentáře:
Okomentovat