Třetí den je kritický, říkají ti, jenž nezažili ten šesta čtyřicátý.
Ráno v La Rochelle proběhlo skvěle. Probuzení na pláži, koupačka v moři a žádné pletky s policií. Odvoz mi staví ani ne po pěti minutách. A druhá štace také není tak špatná. Sice už musím počkat cirka čtvrt hodinku, za to mi ale vezme kráska v nejlepších letech, parádní bavorák k tomu.
Nájezd na dálnici u Saintes, to je to místo kde se všechno podělalo. Trávím zde celý den. Abych upoutal pozornost řidičů, tančím, žongluji a dělám stojky. Marně. Nikdo mě nechce vzít. Čekačka až do večera, kdy to vzdávám. Jdu do Saintes na vlak.
V momentě kdy moje noha vkročila na peron, ozývá se píšťalka pana průvodčího a vlak si to beze mne fičí v dál. Ani nemusím dodávat, že dnes samozřejmě poslední. V Saintes v tuto dobu už vše zavřeno. Není kam se uchýlit. Po takovém dni se nechám trochu rozmazlit a jdu vyhledat kemp, jenž je asi hodinu chůze od centra. Věřili byste tomu, že od včera je zavřený?
Žádné komentáře:
Okomentovat