Raub je menší městečko, ležící ve středozemí pevninské Malajsie a kromě nekonečných plantáží palmy olejné tu vlastně není nic moc zajímavého. V podstatě důvod proč jsme tady my vůbec nesouvisí s tím, že by jeden z nás chtěl vidět něco z blízkého okolí. V Malajsii právě začaly prázdniny. A Cameron Highlands jsou populární destinací nejen pro cizince, ale i pro místní. Takže se hotely, restaurace, ulice, v podstatě vše, zaplnilo Malajci a nám nezbylo nic, než utéci jinam. Autobus na východní pobřeží vyrážel ráno v osm třicet. Bus do národního parku v osm nula nula. Jediná možnost jak nemuset brzy vstávat byl Raub, mnohem přátelštější jízdní řád dovolující nám i poslední oběd v těchto klimaticky přívětivých výšinách.
A tak jsme tady, v Raubu. Maličký čínský hotýlek, s recepční si anglicky moc nepopovídámé, zato nám ale nabídne bezkonkurenčně levný pokoj, popelník u postele v ceně. Jedna dlouhá ulice táhnoucí se městem, plná aut, s obchody a restauracemi lemujícími její okraj. Provoz je tak hustý, že na druhou stranu na jídlo se stejně téměř nedá přejít. Dokonce i opice, obvykle se sebevražednými sklony přecházející hlavní ulice bez rozhlížení, zůstavají v tomto městečku opodál a k dopravní tepně se raději ani nepřibližují.
Místnímu pobudovi se asi hodně líbíme. Už třikrát pozdravil, dvakrát nám přišel podat ruku a nesčetněkrát se ptal na cigaretu. Nejprve jsem ho podezíral že mu jde o moji krásnou slečnu, jeho úsměv ale jasně směřuje ke mně. V obchodě vedle našeho hotelu mi Arab vnutí prvotřídní tabák. Made in USA, obal sice říká něco jiného, já ale věřím víc prodavači. Za tu cenu, neber to. Alespoň vyzkouším ten popelník u nás na pokoji.
A tak jsme tady, v Raubu. Maličký čínský hotýlek, s recepční si anglicky moc nepopovídámé, zato nám ale nabídne bezkonkurenčně levný pokoj, popelník u postele v ceně. Jedna dlouhá ulice táhnoucí se městem, plná aut, s obchody a restauracemi lemujícími její okraj. Provoz je tak hustý, že na druhou stranu na jídlo se stejně téměř nedá přejít. Dokonce i opice, obvykle se sebevražednými sklony přecházející hlavní ulice bez rozhlížení, zůstavají v tomto městečku opodál a k dopravní tepně se raději ani nepřibližují.
Místnímu pobudovi se asi hodně líbíme. Už třikrát pozdravil, dvakrát nám přišel podat ruku a nesčetněkrát se ptal na cigaretu. Nejprve jsem ho podezíral že mu jde o moji krásnou slečnu, jeho úsměv ale jasně směřuje ke mně. V obchodě vedle našeho hotelu mi Arab vnutí prvotřídní tabák. Made in USA, obal sice říká něco jiného, já ale věřím víc prodavači. Za tu cenu, neber to. Alespoň vyzkouším ten popelník u nás na pokoji.
Žádné komentáře:
Okomentovat