Protože první trajekt z Chumphonu na ostrovy nám ujel a protože druhý byl již beznadějně vyprodaný, nezbylo než si počkat na noční loď, která nás má dopravit na maličkatý ostrůvek Koh Tao.
Přístav se nachází asi sedm kilometrů za městem. V ceně palubního lístku je i odvoz až k lodi. V deset večer před kanceláří, která prodej zprostředkovala. Jak jinak, přicházíme až na poslední chvíli, stejně nám ale agentura stihne prodat ještě pár piv na cestu. Místní "cestovní" agentury jsou většinou nejlepší z možností, jak si zajistit cestu kamkoliv. Vlak si člověk zvládne koupit sám, ostatní tranzit je již složitější a tak přirážka padesáti bahtů (cca 35 korun) není vůbec špatný deal. Navíc cena většinou obsahuje i nějaký další potřebný transfer.
Chvilku po desáté přijíždí na smluvené místo pick-up, já, moje slečna a tři další cestovatelé nasedáme na korbu a jedeme do přístavu. Tam už čeká připravená nákladní loď, plná nejrůznějších surovin potřebných na malém ostrůvku. Od zásob jídla po hygienické potřeby. Kopec toaletních papírů zaparkovaný hned vedle řady skútrů.
Ve druhém patře lodi je místnost, kde je aspoň stovka postelí. Jedna z nich je pro dnešní noc moje. Žádná soukromá kabinka, tady se spí prostě společně. Jen co se vyplulo, jeden z námořníků zhasíná a lidé ulehají. Já beru nakoupená piva a jdu je zpracovat na palubu. Škoda že jsem jich nevzal víc, abych usnul při tomhle houpání, bude toho alkoholu asi málo...
Přístav se nachází asi sedm kilometrů za městem. V ceně palubního lístku je i odvoz až k lodi. V deset večer před kanceláří, která prodej zprostředkovala. Jak jinak, přicházíme až na poslední chvíli, stejně nám ale agentura stihne prodat ještě pár piv na cestu. Místní "cestovní" agentury jsou většinou nejlepší z možností, jak si zajistit cestu kamkoliv. Vlak si člověk zvládne koupit sám, ostatní tranzit je již složitější a tak přirážka padesáti bahtů (cca 35 korun) není vůbec špatný deal. Navíc cena většinou obsahuje i nějaký další potřebný transfer.
Chvilku po desáté přijíždí na smluvené místo pick-up, já, moje slečna a tři další cestovatelé nasedáme na korbu a jedeme do přístavu. Tam už čeká připravená nákladní loď, plná nejrůznějších surovin potřebných na malém ostrůvku. Od zásob jídla po hygienické potřeby. Kopec toaletních papírů zaparkovaný hned vedle řady skútrů.
Ve druhém patře lodi je místnost, kde je aspoň stovka postelí. Jedna z nich je pro dnešní noc moje. Žádná soukromá kabinka, tady se spí prostě společně. Jen co se vyplulo, jeden z námořníků zhasíná a lidé ulehají. Já beru nakoupená piva a jdu je zpracovat na palubu. Škoda že jsem jich nevzal víc, abych usnul při tomhle houpání, bude toho alkoholu asi málo...
Žádné komentáře:
Okomentovat