čtvrtek 18. dubna 2019

Nong Khai - Happy New Year

Osm hodin vlakem, plus hodina o kterou vyrazil opožděn, plus další hodina kterou nabral na zpoždění cestou a jsem ve městě Nong Khai, pořád na thajském území, ale velmi, velmi blízko Laosu. Město se nachází na pravém břehu řeky Mekong, na levém břehu se rozkládá Laos. Šířku řeky odhaduji tak na kilometr. Sedět na jejím břehu, popíjet pivo a dívat se na druhou stranu, kde už zítra po překročení dalších hranic navštívím nový stát, je tak pěkný pocit, jen kdyby kolem nebylo tolik komárů.

Zdroj: https://www.mekongeye.com/

V Thajsku právě začala oslava nového roku, přichází rok 2562. Oslavy této události jsou dosti divoké. Podobně jako u nás, i tady se u toho dost pije. Místo vypouštění rachejtlí se ale tenhle národ rozhodl pro jinou alternativu, a to pro vodu. Před každým domem mají napuštěný bazén, u něj několik sudů s vodou, tekoucí hadicy a samozřejmě nějaké sezení se stolečkem, který je přeplněný k prasknutí lahvemi od piva nebo od whiskey. Všichni do jednoho jsou od hlavy k patě zmáčení.


Děcka se stříkacíma pistolema v ruce si nenechají ujít jediného kolemjdoucího a našít do něj plnou ránu.Projíždějící motocykly bombardují balónkama plnýma vody. Není divu že tento čas je nejnebezpečnější co se dopravních nehod týče.

Zdroj: https://www.hostelworld.com/

Jen co projdu kolem nějakého baráku, mám kolem sebe houf dětí, každé snažící se mi uštědřit co nejmokřejší ránu. Dospělí jsou jim v patách. Kýbl plný vody a ledu skončil celý na mě. Happy new year, křičí a podávají mi panáka. Stejná scéna se opakuje u sousedů a vlastně v celém městě.
Někde jsou šetrní a když vidí turistu s batohem na zádech, pocákají ho jen symbolicky, většinou však ne a minimálně deset litrů ledové vody schytám, někde mě dokonce hodili celého do bazénu. S pitím je to stejné. Pár lidí je opatrných a nalejí skleničku jen po dně, většina se chce ale vytáhnout a sklenička pak přetéká. Při pití stojí kolem, povzbuzují slovy drink a happy new year a pro větší srandu po mě lejí více vody.
Nedojdu ani na konec ulice a jsem tak zlitý, i vodou i alkoholem, že se sotva držím na nohou. Procházejíc kolem další rodiny, s omluvou odmítám podávané pivo. Pán domu ale nic takového nepřijímá, společně s dětma mě odtáhne na dvůr kde nade mnou pustí proud studené vody, do té doby než na dně sklenice nic není. Vypadá to na hodně těžký den.

Žádné komentáře:

Okomentovat