Hodina cesty vlakem z Alor Setar a člověk je na malajsko-thajském hraničním přechodu Padang Besar. Je teprve dvanáct odpoledne, mohl bych se dneska dostat docela daleko na sever. Jenže, hraniční přechod otvírá až ve tři, první vlak do Thajska jede v 16.40.
Super, aspoň si trochu projdu město. Po deseti minutách znám Padang Besar skrz na skrz. Kdyby se vyměnili malajci za vietnamce, byl by to úplný Rozvadov. Obchod s oblečením, jeden vedle druhého, do toho stánky s kravinama a pár duty free shopů. That's it. Místo kam bych si aspoň sedl a dal kafe, chybí úplně.
Jih Thajska je čistě muslimským. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR by se měl turista tomuto regionu zcela vyhnout. Co o tom říká moje příručka?
"Situace se vyostřila na začátku roku 2004, kdy vláda po ozbrojeném přepadu armádního skladu a každodenních útocích na policisty, dokonce i na mnichy, musela vyhlásit výjimečný stav. Z bezpečnostních důvodů je doporučno návštěvu muslimského jihu omezit."
Pěkné, to mě teda čekají věci. Jenže když můj vlak zastavuje v cílové stanici Hat Yai, centrem tohoto regionu, zjišťuji že situace se trošičku liší od toho, co jsem četl. Protože každý normální chlap má rád ženský, pivo a hazard, a protože všechno tohle je v Malajsii zakázáno a v Thajsku nenej povoleno, ale přímo to tuhle zemi proslavilo, je zde stovky návštěvníků ze sousední země, kteří přijeli za těmito zážitky.
Čínští malajci si přijeli zahrát do kasín, lidé ze Singapouru zase za levnýma a krásnýma holkama, další cizinci na levné pivo, minimálně o polovinu levnější než v Malajsii.
Super, aspoň si trochu projdu město. Po deseti minutách znám Padang Besar skrz na skrz. Kdyby se vyměnili malajci za vietnamce, byl by to úplný Rozvadov. Obchod s oblečením, jeden vedle druhého, do toho stánky s kravinama a pár duty free shopů. That's it. Místo kam bych si aspoň sedl a dal kafe, chybí úplně.
Jih Thajska je čistě muslimským. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR by se měl turista tomuto regionu zcela vyhnout. Co o tom říká moje příručka?
"Situace se vyostřila na začátku roku 2004, kdy vláda po ozbrojeném přepadu armádního skladu a každodenních útocích na policisty, dokonce i na mnichy, musela vyhlásit výjimečný stav. Z bezpečnostních důvodů je doporučno návštěvu muslimského jihu omezit."
Pěkné, to mě teda čekají věci. Jenže když můj vlak zastavuje v cílové stanici Hat Yai, centrem tohoto regionu, zjišťuji že situace se trošičku liší od toho, co jsem četl. Protože každý normální chlap má rád ženský, pivo a hazard, a protože všechno tohle je v Malajsii zakázáno a v Thajsku nenej povoleno, ale přímo to tuhle zemi proslavilo, je zde stovky návštěvníků ze sousední země, kteří přijeli za těmito zážitky.
Čínští malajci si přijeli zahrát do kasín, lidé ze Singapouru zase za levnýma a krásnýma holkama, další cizinci na levné pivo, minimálně o polovinu levnější než v Malajsii.
Žádné komentáře:
Okomentovat