(for English version scroll down to the very end)
Dojít až do Drážďan trvalo trochu delší dobu, než jsem očekával. Teď už ale aspoň vím, kolik tak mohu za den ujít, jak často je potřeba doplnit zásoby potravin a kolik piv si musím večer minimálně dát, abych do rána zapoměl na utrpení předešlého dne. A protože Drážďany je překrásné město plné zajímavé architektury, neokoukatelných pamětihodností a jedinečných barů, vyrážím hned doplnit tekutiny do jednoho z nich. Budou se určitě hodit.
Hned první výčepna mě okouzlí natolik, že netřeba hledat dál. Není to to předražené teplé pivo, kvůli kterému se tu zabydluji. Ani ten divný pach táhnoucí se celým lokálem. Dokonce tu nezůstávám ani pro ty šváby lebedící si na lepkavé skvrně barvě krve. Je to Valerie, dívka co sedí hned na vedlejší stoličce. Jeden moment se mnou flirtuje aby vzápětí předstírala, že nemá žádný zájem o společnou konverzaci. Obědná si drink jen proto, aby mi ho mohla chrstnout do obličeje a na záchod chodí provokativně jen ve stejnou dobu jako já - prosím, také na pánský. Pak si někam odskočí a já už se zvedám, pomalu zaplatím a chystám se jít, když v tom ale stojí Valerie opět ve dveřích. Šla jen přes ulici do sámošky. Pro banán. Který hned oloupala. A začala jíst...
To pravděpodobně vysvětluje, proč pokaždé když jdu v supermarketu kolem oddělení ovoce/zelenina, mívám erekci... Ale zítra se každopádně do toho baru chystám znovu...
Walk to
Dresden took me more time than I was expecting. At least now I know how many
kilometers per day I can do, how often I have to drink and eat and how many
beers I need in the evening to forget all pain. And because Dresden is
beautiful city full of amazing architecture, great monuments and perfect bars,
my first steps lead me to the nearest one to fulfill all needed liquids.
The first
pub I entered was good enough to stay. I am not spending my time here because
of the extremely expensive and warm beer. Not even the strange smell in the
tavern. And I am definitely not drinking their lager because of the bugs living
on the bloody peace of something. It is Valeri, the girl sitting on the next chair. In
one moment she is flirting with me, than few seconds later, pretending she had
never seen me before. She orders drink due to spit it to my face and she goes
to the toilet at the same moment as me – of course the gentlemen room as well.
When she left, I was ready to go; I paid my bill and was going out. Suddenly
she was standing in the door again. She had just crossed the street, to the
shop - for a banana. She peeled it. And started to eat it...
It is
probably the reason why I have boner every time in the mall when I am close to the
vegetables and fruits... But tomorrow I am going to the bar again,
for sure...
Žádné komentáře:
Okomentovat