Bohužel mám jednu nemilou sbírku - sbírku střetů s policií. Ať už je to moje zatčení v Řecku, potíže ve Španělsku či dnešní nová příhoda...
Dalším cílem je zřícenina hradu Střekov. S pětadvaceti kilo na zádech dál sunu nohu přes nohu. Jednou už jsem tedy tak trochu švindloval a použil jiný než vlastní pohon, ale odmítnutí přeplavat Labi a vzít místo toho převoz se nakonec ukázalo jako rozumné řešení. A jako každý den, i dnes nerespektuji znační a scházím z cesty.
Blouděním nacházím uprostřed lesa obrovské marihuanové pole. Bohužel ale ne jako první. Předběhla mě Policie České republiky, která už tam dávno číhá, a mé historce že na toto Bohem zapomenuté místo mě donesli úplnou náhodou mé nohy, mi vůbec nevěří. Podle nich je moje návštěva spojená se sklizní. A to že jdu jen na hrad je jim přímo k smíchu, neboť ten se nachází na úplně opačné straně. Asi jsem v kaši.
Když v batohu najdou jen pár špinavých a hodně smradlavých ponožek, začínají pomalu mou teorii přijímat a jak to tak vypadá, za chvíli budu volný jít. Předtím je samozřejmě pokouším obměkčit, jestli by se nemohla část úrody ztratit u mě, na tento nápad mě ale ženou sviňským krokem.
U Ústí nad Labem se nachází nejlépe dochovaná česká zřícenina hradu - Střekov. Vybudován Janem Lucemburským sloužil jako ochrana Labské vodní cesty, za třicetileté války byl ale tak zpustošen, že ho pomalu začali všichni opouštět a zanechali ho jen jako zříceninu pro turisty nebo podobné blázny jako já.
Ještě pár kiláčků, ještě pár puchýřů na nohou, ještě trochu víc promoknout a mohu s klidem v duši přenechat další dobrodružství zítřku...
Žádné komentáře:
Okomentovat