Všechno to začalo
tím, že Hitler nebyl dobrý malíř. Teda ono to začalo ještě o hodně dřív když
Německo prohrálo první světovou válku a byly na něj uvaleny nesmyslné a hlavně
nesplnitelné sankce To však nemění nic na faktu, že na Hitlerovo krajinky se fakt
nedá koukat. A tak začala jedna stiná kapitola německé historie.
Druhá světová válka
si vyžádala kolem sedmdesáti milionů obětí, nějakého konkrétnějšího čísla se asi
nikdy nikdo nedopočítá, protože Stalin nebyl o nic lepší než jeho německý
protivník, ale dejme tomu že představu o množství mrtvých máme. Také díky
Vyčítalovi vím, že to nebyla jen Rudá armáda, jenž nás osvobodila. Ale aspoň tu
bitvu o Berlín mají na starosti právě oni. Ona bitva o Berlín pak ukončila
druhou světovou válku.
Když se ráno šourám
Berlínem do centra, míjím Treptowerský park. Hřbitov jenž Stalin nechal
vybudovat pro těch dva a dvacet tisíc sovětských vojáků, kteří během dubna až
května 1945 v Berlíně padli (na těch třicet tisíc civilistů ale asi
zapomněl). Samozřejmě že všichni se mu tam nevešli, ale pořád tam leží na sedm
tisíc chudáků, kteří byli odvlečeni bojovat za cizí ideály. Treptower park se
tak stal největším sovětským vojenským památníkem ležícím mimo Rusko.
Symbolem toho všeho je pak monument
zachycující vojáka, v jedné ruce otcovsky svírá ustrašené děcko,
v druhé ruce meč drtící hákový kříž.
V centru města
(když už jsem tam konečně došel) objevuji další památník obětem války. A
zatímco ten sovětský překypoval mohutností aby ukázal jak velkou oběť rusové
přinesli, tenhle je o hodně skromnější. Neue Wache zachycuje ženu jenž zažila obě světové války,
v té první ztratila syna, v té druhé vnuka, nyní truchní nad mrtvým mužem.
Strop nad ní chybí, jak kruté. V zimě na ní sněží a za deště jí kapky
vytvářejí na tvářích slzy. Něco tak silného se jen stěží popisuje...
Teď tu veselejší část
dne. Podařilo se mi najít místo, kde pohřbili Hitlera. Stál na něm Opel. Když
totiž spolykal svou kapsli smrti, nebo si prostřelil hlavu, nebo možná obojí,
vojáci, kteří ho našli, nevěděli pořádně co dělat (ani se nedivím, co bych asi
dělal já v jejich kůži – takhle si bojujete, bojujete a najednou Hele, kdo to tady leží? Ty vole, tohle mi
fakt nikdo neuvěří, ještě mě zavřou za to že si vymejšlim). Vytáhli ho
společně s jeho ženou ven z bunkru a prostě je oba spálili. Zbytek pak
pohodili do řeky. Taky co s tím, že jo. Komunisti později podzemní
prostory zabetonovali, obestavěli bytovkami. Tam kde si ho rusáci opékali,
vystavěli parkoviště které je tam dodnes.
Po takhle
pochmurném dni se musím nějak nakopnout. A protože Berlín je synonymem slova párty a největší poctou pro elektronickou muziku je být hrána právě zde,
vydávám se do jednoho z neznámějších klubů světa. Samozřejmě že mě tam
nepustili. Ani samotná Merkelová si nemůže být jistá že jí u vstupu neodmítnou.
Ale na druhou stranu, aspoň mi jedna prostitutka nabídla na můj neúspěch slevu.
Prý prázdné koule jsou šťastné koule, volala na mě, když jsem jí s díky
odmítal...
Treptowerský park
Neue Wache
Místo kde Hitler spáchal sebevraždu
Žádné komentáře:
Okomentovat