Když se rodí nějaký
nový styl, je velmi obtížné sledovat začátky. To je samá influence z jazzu,
z undergroundu, z amerických beatníků, prostě všechno co může daný
směr nějak ovlivnit se započítá do výčtu aby nikdo neměl tušení, jak se vše
vlastně zrodilo.
K tomu aby vznikl
třeba takový rock’n’roll muselo nastat tolik náhod dohromady, že je vlastně zázrak že se tato muzika
chytla. Marty McFly cestoval do minulosti dát dohromady své rodiče a přitom
náhodou potkal Chucka Berryho. To nevymyslíš. O dubstepu se zase povídá, že
vznikl při nehodě, když si jeden DJ fénoval vlasy ve vaně a fén mu u toho spadl
do vody.
Ale jak vytvořit
hudební styl v dnešní době? Vždyť už všechno existuje. Hipsteři se stále
snaží udržet na té nejvíc profanované vlně, ale všichni tak ňák tuší, že je
musí brzo něco vystřídat. Vždyť nepřinesli nic nového. Ta jejich elektro
popíková výtahová muzika se nedá pořádně poslouchat, jejich neupravený vzhled
který každé ráno upravují hodiny před zrcadlem je moc přemódnělí a jejich
názory jsou jen recyklací toho co už všichni slyšeli stokrát.
Naštěstí naše banda
potkala Viktora. Kluka, který je tak trochu anarchista, trochu zen. Něco punku,
něco hippie. Špetku recidivista a špetku romantik se smyslem pro spravedlnost.
Prostě Viktor. A tenhle vykuk, když jsem ho střetl poprvé, mi představil Honzův
song od Honzy Vyčítala. Má ho rád. Proto mi ho pustil padesátkrát za sebou
(nepřeháním). A když časem dostal chuť poslechnout si i Karla Gotta, aby
nenarušil Honzíkovu flow, pustil tyto dvě písničky přes sebe. Netrvalo dlouho a
z reproduktorů se ozývalo country, Ces’t la vie a Johnny Cash
dohromady. Časem se DJ Viktor
dostal do takové rauše, že jelo pět tracků najednou.
Tenhle kluk už
začíná mít slušnou základnu fanoušků. Včera představoval svoje performance
poprvé veřejně v Plzni v jednom klubu. Když odešel, ujali se lokální
dýdžejové a fans napodobovat jeho styl a párty v tomhle duchu jela do
rána. Nebude trvat dlouho a funny music se hraje ve více klubech. Je to jen
otázka času, než se tahle antimainstreamová móda dostane až do plzeňské
Papírny. Víte co to znamená? Že už to lidi poslouchají. A jakmile si jedou v nějakém
zapadlém městě něco nového, chce to poslouchat celý svět.
Takže se připravte
na multilistening, kdy už se neposlouchá jen jedna písnička, ale rovnou pět
songů, pěkně všechny pořádně přes sebe. Začněte umírat touhou…
Žádné komentáře:
Okomentovat